Heli, je úúúžasnej!!!!  mě se děsně líbí, jak ty opasky krásně prokouknou těma našema látkama – že to nejsou žádné šedé myšky, ale naprosto luxusní kousky 🙂

A neboooj – on se bude šít každý další líp a líp a to samé platí i pro otáčení – si pamatuju na ten svůj první, kdy se mi chtělo skoro brečet, slzy na krajíčku a hořekovala jsem k čemu jsem se to nechala ukecat a jak to té Lucce vysvětlím, že nejsu schopná opasky protočit a tím pádem došít… Fakt si tu úzkost a bezmoc pamatuju dodnes…

A dneska???? protáčím levou zadní a si naopak říká, jestli jsem nebyla tehdá za hysterku, že mi to nešlo a dobře, že mě nikdo neviděl a neslyšel mé myšlenky – dneska protočím ani nemrknu :))))))